Bible

Bible (z řec. τὰ βιβλíα ta biblia knihy, svitky) je soubor knih, které křesťanství a judaismus považuje za posvátné a inspirované Bohem. Bible je označována též jako Písmo svaté nebo krátce jen Písmo, některé církve jej označují také jako Boží slovo, Slovo Živého Boha. Bible je onen Ježíšův Chléb Života.

Lze se také setkat s označením Kniha knih.

První část Bible tvoří Starý zákon, který obsahuje soubor posvátných knih (tanach), který křesťané převzali z judaismu. Tato část spisů je oběma náboženstvím společná, judaismus ji ovšem jako Bibli neoznačuje; v akademickém prostředí se spisy společné judaismu i křesťanství označují jako hebrejská bible. Ve 3. století př.n.l. byl pořízen překlad hebrejské bible do helénistické řečtiny (koiné) zvaný podle počtu překladatelů Septuaginta, a tuto verzi většinou používali první křesťané. Starý zákon byl původně převážně napsaný v hebrejštině, malá část aramejsky. Některé jeho nejmladší části, tak zvané deuterokanonické spisy, jež však za součást kánonu neuznávají židé ani některé křesťanské církve, byly napsány nebo se dochovaly řecky.

Druhá část Bible, Nový zákon, je specificky křesťanská a na Starý zákon navazuje; podle víry všech křesťanských církví je vlastní obsah Nového zákona, totiž zpráva o Ježíši Kristu, naplněním očekávání starozákonních spisů. Původním jazykem Nového zákona je helénistická řečtina koiné.

Zdroj biblických odpovědí.

Bibleinfo.com pomáhá lidem po celé zemi poznat, co Bible říká k různým životním otázkám. Zde naleznete radu, nasměrování, povzbuzení a pomoc - a to vše z Božího slova.

Bližní

Jaké vztahy bychom měli mít se svými bližními?

Odpověď najdeme v evangeliu podle Lukáše 10,27.28:

"On mu řekl: 'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe.' Ježíš mu řekl: 'Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.'"

Co znamená milovat své bližní jako sám sebe?

Bible to objasňuje v Římanům 13,9:

"Vždyť přikázání nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.

Bible: Fakta a maličkosti

Bible je vlastně knihovnou se 66 knihami, napsanými 44 autory v průběhu 1500 let. Mezi lety 1400 až 400 př. Kr. bylo sepsáno 39 knih Starého zákona a dalších 27 knih Nového zákona vzniklo mezi lety 50 až 100 po Kr.

Okolo roku 1228 po Kr. Stephen Langton rozdělil Bibli na kapitoly. Na verše pak byl Starý zákon rozdělen R. Nathanem v roce 1448 a Nový zákon R. Stephanusem v roce 1551. Roku 1560 se v Ženevě poprvé na veřejnosti objevila Bible, která byla rozdělená do kapitol a veršů, tak jak ji známe dnes.

Zde jsou některá fakta a zajímavosti o Bibli KNIZE KNIH.

Knihy v Bibli:

• Počet knih v Bibli: 66

• Počet knih ve Starém zákoně: 39

• Počet knih v Novém zákoně: 27

• Prostřední kniha Starého zákona: Přísloví

• Prostřední kniha Nového zákona: 2. list Tesalonickým

Verše:

• Počet veršů ve Starém zákoně: 23,214

• Počet veršů v Novém zákoně: 7,959

• Prostřední verš Bible: Žalm 118,8

• Prostřední verš Starého zákona: 2. Paralipomenon 20,17

• Prostřední verš Nového zákona: Skutky 17,17

• Nejkratší verš Starého zákona: 1. Paralipomenon 1,25

• Nejkratší verš Nového zákona: "Ježíš se rozplakal." Jan 11,35 (NBK)

• Nejdelší verš v Bibli: Ester 8,9

Kapitoly:

• Počet kapitol v Bibli: 1189

• Počet kapitol ve Starém zákoně: 929

• Počet kapitol v Novém zákoně: 260

• Prostřední kapitola Starého zákona : Jób 29

• Prostřední kapitola Nového zákona: Římanům 13

• Prostřední a nejkratší kapitola Bible: Žalm 117

• Nejdelší kapitola v Bibli: Žalm 119

• Kapitoly, které se sobě nejvíce podobají: 2. Královská 19 a Izajáš 37

Otázky a Odpovědi:

Bible: Prohlašuje se za neomylnou?

Mnozí, kteří se zastávají věrohodnosti Bible, jí přisuzují schopnost neomylnosti, ale sama Bible to o sobě na žádném místě netvrdí. Na druhé straně, Bible o sobě říká, že je pravdivá. "To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný." (Žalm 119,160) Je důležité poznamenat, že být Pravdivý neznamená být Neomylný.

Je v Bibli všechno správně, či nesprávně?

Postoj' všechno, nebo nic' není zrovna biblický i přes to, že se o ní takto zmiňovali mnozí duchovní vůdcové a vlivní lidé v historii. Například John Wesley ve svém denníku z 24. srpna roku 1776 napsal: "Nuže, má-li být v Bibli nějaká chyba, pak by jich tam muselo být na tisíce. Byl-by-li v této knize jen jediný klam, pak by nepocházela od Boha pravdy." Pavel nabádá: "Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu." (Titovi 3,9) Nemáme se "zabývat bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou spíše k jalovému hloubání, než k účasti víry na Božím záměru." (1. Timoteovi 1,4)

Jakmile přestaneme lpět na naší potřebě sladit si všechny detaily Bible, pak se vytratí i strach a budeme se moci plně věnovat důležitému naslouchání podstatnému poselství z Písma a usilovat o pochopení Jeho vůle tak, že se Jeho pravda v našem životě projeví. Zdá-li se nám, že jsou v Bibli nějaká rozporuplná místa, pak je zřejmé, že Bůh dopustil, aby se tam vloudila. I tak ale Ježíš při svém pobytu zde na zemi řekl, že přišel proto, aby naplnil zákon, a že spíše pomine nebe a země, než by mělo zklamat jediné písmenko či jediná čárka ze Zákona. (Matouš 5,17.18)

Bůh měl v průběhu staletí své věrné svědky, kterým svěřil pravdu a kteří slovo Boží zachovali. Díky Božím zázrakům se přes různé dobové těžkosti dochovaly rukopisy židovských i řeckých textů.

Nedokonalé, i když věrohodné?

Všeobecným závěrem mnoha čtenářů Bible je, že nemohou této knize důvěřovat, pokud mají dojem, že v ní našli nějaké nesrovnalosti. Základní otázkou zůstává, zda-li je k věrohodnosti zapotřebí absolutní dokonalost. Jestli někdo na Písmo svaté nahlíží jako na filozofický spis, vědecký dokument, či dokonce rukopis přímo božského původu, pak můžeme obrazně říci, že jde o osudnou trhlinu v náhledu na věc. Pokud je ale Bible spíše něco jako dopis od rodinného příslušníka nebo od dobrého přítele a pokud k ní přistupujeme stejně tak, tedy jako ke zprávě od svého důvěrného přítele, pak v ní nepotřebujeme nalézat úplnou dokonalost. Bible nám nebyla dána ve vznešené nadlidské řeči, ale v řeči běžných lidí. Ježíš na sebe vzal podobu člověka proto, aby jej vykoupil z pozice, ve které se nacházel. Vše, co je lidské, je nedokonalé.

Je třeba, abychom došli do bodu, kdy přijmeme Bibli takovou, jaká je, jako inspirované slovo. Měli bychom nechat Boha, aby se o svou knihu postaral sám, tak jak to činil po staletí. Rád bych nyní apeloval na ty, kdo si libují ve vyhledávání různých chyb a nesrovnalostí, a vyzval je, aby skončili s kritizováním a přimkli se k Bibli s ohledem na její hodnotu a ve snaze být poslušní slovu Božímu. Pokud to učiní, nikdo z nich nebude ztracen.

Lidské a božské spojení ve slově.

Téměř jedno století liberální a kritičtí učenci zdůrazňovali odlišnost v biblických dokumentech, avšak v teologickém uvažování dnešní doby se znovu obnovil důraz na neodmyslitelnou jednotu Bible. Její velká sjednocující podstata, její centrální téma, vykupitelský plán a vypracování tohoto plánu v historii lidstva, to je to, co se bezchybně odráží ve všech slovech Písma. Jednota Bible však nemůže být vysvětlována jako uniformita. V jednotlivých knihách Písma svatého je představen vykupitelský plán z různých úhlů, přičemž důraz je položen na rozdílné aspekty s rozdílnou důležitostí.

Bible je - stejně jako její autor Ježíš Kristus - výsledkem tajemné kombinace božského a lidského. Stejně tak jako lidská mysl není schopna plně vysvětlit vtělení, tak také není schopna vysvětlit Bibli. Při psaní jednotlivých knih Bible se zcela projevovala osobitost samotných pisatelů a jejich styl psaní i slovní zásoba se odrazily ve výsledné podobě jejích kapitol. Přesto všechno je Bible "inspirovaná Bohem" (2. Timoteovi 3,16.17). Když lidé mluvili ve jménu Božím, jednali pod vedením Ducha svatého. (2. list Petrův 1,21) Bible je tedy ve zvláštním a přesvědčivém významu Slovo Boží.

Bible: Je inspirovaná Bohem?

Toto jsou důkazy o výjimečné inspiraci této knihy: proroctví, archeologie, ucelenost, přesnost a zjevení Krista.

PROROCTVÍ - Přečtěte si následující místa a porovnejte je s historií. Babylon (Izajáš 13,19-22), Týr (Ezechiel 26,3-5), Sidón (Ezechiel 28,21-23), Kýros (Izajáš 44,28; 45,1), Médo-Persie a Řecko (Daniel 8,20-21) a místo Ježíšova narození (Micheáš 5,2).

ARCHEOLOGIE - V roce 1868 byl u Dibonu v Jordánsku nalezen kámen Moábců, kterým se potvrzuje útok Moábců na Izraelce, jak je to zaznamenáno v 2. Královské kap.1. a 3.

Objevení Lakýšských dopisů v roce 1932-1938, 37 km severně od Beer-Šeby, jenž vykreslovaly Nebúkadnesarův útok na Jeruzalém roku 586 př. Kr. Historie to dokládá.

Roku 1948 byly objeveny svitky v Kumránu u Mrtvého moře. Jejich stáří se datuje do roku 150 až 170 př. Kr. Na tomto místě se objevily všechny knihy (nebo alespoň jejich části) Starého zákona, kromě knihy Ester. Jejich texty byly s podobou dnešní Bible totožné, tím potvrzují přesnost Bible.

Kýrův válečný válec zaznamenává Kýrovo přepadení Babylona a následné propuštění židovských zajatců. Znovu je to podpořeno samotnou historií.

V roce 1799 byl v Egyptě Napoleonovými vědci objeven "Rosettský kámen", který byl popsán třemi jazyky - hieroglyfy, lidovou řečí a řecky. Tímto se odhalil klíč k rozluštění hieroglyfů. Porozumění hieroglyfům taktéž potvrzuje hodnověrnost Bible.

UCELENOST - Jedním z důkazů inspirace Bible je i její ucelená jednota. Bible sama se prohlašuje za inspirovanou na více jak 3 000 místech. (2. list Petrův 1,21) Z její jednotnosti tedy vyplývá, že Bible je buď Bohem inspirovaná, nebo je to podvod. Jestliže studujeme Bibli a udržujeme si jasný pohled na celý kontext se zaměřením na pochopení hlavní myšlenky, pak se nám v celé Bibli předkládá ucelená jednota, která nám ozřejmuje i zdánlivé rozpory.

PŘESNOST - samozřejmě že je nemyslitelné, aby kniha, která se po staletí prokázala ve všem přesná, byla nakonec označena za cokoliv jiného než knihou inspirovanou Bohem. Žádná jiná kniha nikdy nebyla sestavena tolika pisateli a v tak velkém časovém rozmezí.

ZJEVENÍ KRISTA - tím největším důkazem toho, že Bible je inspirovaná, je svědectví v Ježíši Kristu a v proměnách těch, kteří tuto knihu studují (viz Jan 5,39; Skutky 4,12; Matouš 11,26-28).

Bible: Je pravdivá?

Mnoho proroctví z Bible se vyplnilo a tento fakt nadále rozvíjí víru v Bibli. Jakmile studujeme světovou historii ve světle těchto proroctví, získáme důvěru v její spolehlivost. Vzpomeňme například na celkem jednoduché, a přesto zajímavé proroctví, ve kterém ukázal Bůh babylonskému králi historické události dějin lidstva od jeho doby až po konec světa. Přečtěte si tento pozoruhodný příběh u Daniela v 2. kap. Bůh naznačil králi Nebúkadnesarovi čtyři velké světové velmoci, postupně vládnoucí od jeho doby až po současnost: Babylon, Médo-Persie, Řecko a Řím. Na konci věků bude Římská říše rozdělena do deseti částí, což jsou dnešní evropské národy. Velký Král, který je v proroctví představen velikým kamenem, jenž se utrhl ze skály bez zásahu lidských rukou, znamená příchod Ježíše Krista a Jeho věčného království.

Další kapitoly v knize Daniel podávají stejnou informaci, jen s novými detaily a z trochu jiného úhlu pohledu.

Muselo uběhnout mnoho let, někdy i celá staletí, než se proroctví, jež byla v Bibli zaznamenána, vyplnila. A přesto se tyto události odehrály přesně tak, jak byly v proroctvích předpovězeny.

Proč bychom tedy měli věřit v pravdivost Bible? Za prvé, pouze Bůh dokáže předpovědět události stovky let napřed. Za druhé, při studiu Bible v ní najdeme odpovědi na mnohé naše současné otázky, a to i přesto, že byla napsána před mnoha staletími.

Zvířata: Půjdou do nebe?

Bůh stvořil zvířata. Bible v Genesis 1,20-25 popisuje, že je stvořil ve vodě, ve vzduchu a na souši.

Bůh je také zachránil. Noe dostal příkaz vzít do archy po páru ze všech živých tvorů, "...aby se zachovali při životě" v průběhu potopy (Genesis 6,20).

Bůh se o zvířata stará a má s nimi slitování. Když se rozhodl, že město Ninive nezničí, řekl prorokovi, Jonáš 4,11: "A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?"

Bůh nechtěl, aby se zvířata navzájem požírala a ubližovala sobě i lidem. V knize Izajáš 65,25 nám poodhaluje, jak se zvířata budou chovat v nebi: "'Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu ... Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,' praví Hospodin. "Jenže pouze člověk je stvořen k Božímu obrazu (Genesis 1,26) a se svobodnou vůlí se rozhodovat (Jozue 24,15). Podle Bible je tedy pouze člověku jako jediné části stvoření nabídnuto spasení, které může buď přijmout, nebo odmítnout.

Neříkejte, že Bible je obyčejná kniha, ani že je neobyčejná. Neříkejte už, že není napsaná pro vás. 

Odvažte se ji číst a naslouchat tomu, co vám osobně Bůh říká.

Biblická zaslíbení

Jaký je původ Bible? Bůh rozhodl o tom, co mají lidé zaznamenat. Je to vyjádřeno v Bibli, v 2. listě Petrově 1,21: "Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha."

Bůh je zdrojem všech biblických zpráv. Bible to dokládá v 2. listě Timoteovi 3,16: "Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti."

Bible nám představuje Ježíše Krista, Židům 1,1.2: "Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky."

S jakým záměrem byla Bible napsána? Odpověď najdeme opět v Bibli, Římanům 15,4: " Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději."

Jaký význam má Písmo pro toho, kdo v něj věří? Odpověď je v Bibli, 2. Timoteovi 3,15: "Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše."

Jaké jsou předpoklady nutné k porozumění božským otázkám? Hovoří o nich Bible v Přísloví 2,1-6: "Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru, abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti, jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha. Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst."

Neopomíjej číst části Bible, které tě znepokojují. I na to nás Bible upozorňuje, Jeremjáš 26,2: "...mluv ... všechna slova, která jsem ti přikázal, abys jim mluvil; neubereš ani slovíčko."

Duch Svatý bude seslán na pomoc každému, kdo Bibli neporozumí. Můžeme o tom číst v Janově evangeliu 16,13: "Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít."

Bible je jako mapa ukazující cestu životem. V Žalmu 119,19 je psáno: "Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání."

Bible nabízí pomoc v případě, že se nám tato cesta jeví jako nejasná. Je to napsáno v Žalmu 119,105: "Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku."

Bible je zdrojem moudrosti, Žalm 119,99: "Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích."

Bible uchovává neměnná Boží přikázání, uvádí to Matoušovo evangelium 5,18: "Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane."

Jak a kdo by se měl učit Boží slovo? Odpověď je v Bibli, Izajáš 28,9.10: "Koho vyučit poznání? Komu vyložit zvěst? Odkojeným dětem, od prsů odstaveným? Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam." Skutky 17,11: "Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel."

Koho Ježíš prohlásil za blahoslavené? Odpověď najdeme v Lukášově evangeliu 11,28: "Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je.".