Pozdrav PánBůh ...milí ...Tomášové
Stránky pro ...NevěřícíTomáše ...MaléDěti ...HledačePravdy
Tomáš byl vždy jako malé dítě - jeho první reakcí bylo neudělat to, co mu bylo řečeno, a nevěřit tomu, co mu bylo předkládáno. Dobrá zpráva byla pro něj vždy moc dobrá na to, aby mohla být pravdou. Díky tomu se stala Tomášova víra velká, intenzivní a přesvědčivá.
A Tomáš odpověděl slovy: "Můj Pán a můj Bůh!"
Ježíš mu řekl: "Tomáši, uvěřil jsi, protože jsi mě viděl.
Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili."
Nevěřící Tomáš
Tomáš bylo jeho hebrejské jméno a Didymos bylo jeho řecké jméno. V tu dobu mu říkali Juda. Matouš, Marek a Lukáš nám neříkají o Tomášovi nic, kromě jeho jména. V Janově evangeliu se však o něm dovídáme víc. Tomáš se objevuje u vzkříšení Lazara (J 11,2-16) i v horní místnosti (J 14,1-6), kde chtěl vědět, jak má poznat cestu, kam Ježíš jde. V Janovi 20,25 se projevuje jeho pověstná nedůvěra, když říká, že dokud neuvidí stopy po hřebech v Ježíšových rukách a ránu po kopí v Jeho boku, tak jeho zmrtvýchvstání neuvěří. To je důvod, proč se stal známý jako "Nevěřící Tomáš".
Tomáš se dobral jistoty pochybováním. Od přírody byl pesimista. Byl to rozpačitý člověk, přesto byl mužem odvahy. Byl to muž, který nemohl věřit, dokud neuviděl. Byl to muž obětavosti a víry. Když Ježíš vstal z mrtvých, přišel zpět a vyzval Tomáše, aby vložil svůj prst do ran po hřebech a do jeho boku. Zde Tomáš vyznává největší vyznání víry - "Můj Pán a můj Bůh." Tomášovy pochyby se změnily na víru. Tomáš byl vždy jako malé dítě - jeho první reakcí bylo neudělat to, co mu bylo řečeno, a nevěřit tomu, co mu bylo předkládáno. Dobrá zpráva byla pro něj vždy moc dobrá na to, aby mohla být pravdou. Díky tomu se stala Tomášova víra velká, intenzivní a přesvědčivá.
Janovo evangelium 14. kapitola
1. "Ať se vaše srdce nermoutí. Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby to tak nebylo, pověděl bych vám.
3. Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4. A kam já jdu, víte, i cestu znáte."
5. Tomáš mu řekl: "Pane, nevíme, kam jdeš. A jak můžeme znát cestu?"
6. Ježíš mu řekl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."
Janovo evangelium 20. kapitola
19. A když byl večer téhož dne, toho prvního dne týdne, a tam, kde se učedníci shromáždili, byly zavřené dveře kvůli strachu před Židy, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: "Pokoj vám."
20. A když to řekl, ukázal jim své ruce i bok. A když učedníci uviděli Pána, zaradovali se.
21. Ježíš jim tedy znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mě poslal Otec, i já posílám vás."
22. A když to pověděl, dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha Svatého.
23. Komukoli odpustíte hříchy, těm jsou odpuštěny; komukoli je zadržíte, těm jsou zadrženy."
24. Tomáš zvaný Didymus, jeden z dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel.
25. Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána!" ale on jim řekl: "Dokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nestrčím svůj prst na místo hřebů a dokud nevložím svou ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím."
26. A po osmi dnech byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel (a dveře byly zavřené) a postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám."
27. Potom řekl Tomášovi: "Dej svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící."
28. A Tomáš odpověděl slovy: "Můj Pán a můj Bůh!"
29. Ježíš mu řekl: "Tomáši, uvěřil jsi, protože jsi mě viděl. Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili."
30. Ježíš ovšem před svými učedníky udělal i mnoho jiných zázraků, které nejsou zapsány v této knize.
31. Ale tyto jsou zapsány, abyste
uvěřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste, když budete věřit, měli život
v jeho jménu.
Jeden malý chlapec se modlil:
"Pane Bože, požehnej mamince, tatínkovi, miminku a mně.
A Bože, dávej na sebe pozor, protože kdyby se ti něco stalo, ...je po nás."